Příběh počítání · Série pro rodiče · 8. díl
Sčítání a odčítání
Když něco přibývá a něco mizí.
V MELogice
Než dítě uvidí znaménko + nebo −, potřebuje zažít, co se s množstvím skutečně děje. Něco přidáme, dvě skupiny spojíme, něco odebereme nebo necháme zmizet.
Chobotnice Početnice pomáhá množství skládat, seskupovat a znovu rozkládat. Žralok Mínusák má kapsu, ve které rybičky nebo části pomůcky opravdu mizí. Dítě tak může změnu množství nejprve vidět a prožít, teprve potom ji zapisovat symbolem.
V matematice
Sčítání a odčítání nejsou jen naučené početní spoje. Dítě potřebuje rozumět tomu, že sčítáním množství přidáváme nebo spojujeme a odčítáním můžeme ubírat, zjišťovat rozdíl nebo hledat, kolik chybí.
Na tomto porozumění později stojí slovní úlohy, rozklady čísel, početní strategie i práce s většími čísly.
V životě dítěte
Měl jsem pět bonbonů a dva jsem snědl. Přijdou dva kamarádi, takže potřebujeme další dva hrnky. Mám šest kostek a tři přidám.
Odčítání mimochodem děti chápou nejrychleji tehdy, když ubývá něco jejich. „Měla jsem pět bonbonů a brácha mi dva snědl!“ Výsledek i viník jsou známí okamžitě.
Dítě zažívá přibývání a ubývání dávno předtím, než je začne zapisovat příklady.
V životě dospělého
Výplata přijde, nájem odejde. Do nákupního košíku něco přidáváme, z účtu naopak částka mizí. Počítáme, kolik času nám zbývá, kolik kilometrů ještě ujedeme nebo kolik peněz nám zůstane do konce měsíce.
Znaménka + a − možná na papír nepíšeme, ale jejich význam používáme každý den.
